Přeskočit na hlavní obsah

20 TIPŮ JAK ZVLÁDNOUT POBYT V NEMOCNICI



Každý doufá, že tam nebude muset. Ale život není peříčko a někdy se nemoci a úrazy nevyhnou ani našim milovaným dětem. To, jak je to psychicky náročné a stresující si každý určitě umí představit. Proto jsem dala dohromady 20 tipů, které vám mohou pomoct tento čas lépe zvládnout. Pojďme se na ně podívat.


JEDNOU TAM MUSÍ VŠICHNI? DOUFEJME, ŽE NE

Poprvé jsem byla s dítětem v nemocnici před rokem a půl, když měla naše malá Bea zánět ledvin. Strašný zážitek. Za rok jsme se tam objevili znovu s Adámkem a začal dosud nekončící kolotoč. Ve výsledku jsme s Adámkem strávili v nemocnicích s malými pauzami tři týdny a zažili dvě narkózy, dva pobyty na JIP a nekonečno odběrů krve. Bylo to tak náročné a šokující, že jsem se z toho potřebovala vypsat. Proto si můžete přečíst celý jeho příběh.


Adámkovi je 5 let. Rady, které ohledně činností dávám, jsou tak vhodné pro tento věk. Zároveň pokud jdete do nemocnice na den, nemusíte si dělat takové starosti, jak dítě zabavit a vystačíte si s menším arzenálem "hračiček".

20 TIPŮ, KTERÉ SE VÁM V NEMOCNICI MOHOU HODIT

Počítejte s tím, že velikost vašeho kufru se bude muset nejspíš zvětšit...my jezdíme s obří sportovní taškou. A když říkám obří, tak myslím opravdu obří, žádný ruksak do fitka.

1. Pastelky - možná se to zdá jako banalita, ale když zjistíte, že na celé oddělení připadá jedna krabička pastelek, tak je vám jasné, že na vás se prostě nedostane. A o nějakém erárním ořezávátku si můžete nechat zdát. Nezapomeňte si doma k tomu vytisknout pár omalovánek.


2. Nůžky - stříhání je bezva a v každém dětském časopise najdete nějakou stříhací aktivitu. Dále nabídnu nějaké zajímavé aktivity.


3. Pexeso - je super hra na nemocniční postel, nezabere mnoho místa a zabaví na dlouho. Vemte si víc druhů (případně si během pobytu dokupte nové - radost za pár korun) ....a nechte tu vaši ratolest chvilku stříhat....a hlavně vyhrát :)


4. Pexetrio - je těžší varianta pexesa, kde hledáte trojice, které k sobě patří a kde nejsou vůbec stejné obrázky. Na výběr jsou různá témata, od povolání přes zvířátka až po dinosaury. My necháváme krabičku doma, vše nasypu do zip-lock sáčku, aby nám to nezabralo moc místa.


5. Krabičkové hry od Dummy Bear - první hra, kterou jsem od této české firmy objevila, je “Další, prosím!”. Což je karetní hra, v níž jste zvěrolékařem a pomocí kartiček s vyobrazením léků (injekce, kapky, tablety) léčíte zvířátka. Každé zvířátko potřebuje k uzdravení konkrétní sadu léků a když dostane všechny, je uzdravené a vaše. Vyhrává ten, kdo má nejvíc uzdravených zvířátek. Hra je zábavná, další doplňkové kartičky ji dělají i trochu náročnější a delší. Ale hlavně, hrajete si s pojmy jako injekce, kapky a tabletky a dítě zjistí, že zvířátka je nutně potřebují, aby se uzdravila. Stejně jako ono.


Nyní jsem pořídila i Bambilion. To je už soubor 24 her jako například pexeso, kostky nebo dřevění panáčci. Na kartičkách pak najdete různé varianty her, takže máte stále co objevovat nového. Formátem jsou tyto krabičky vážně malé, vlezou se do kabelky nebo batůžku a můžete je tak využít i při čekání na vyšetření.


6. Vystřihovánky - při nedávném pobytu jsem vzala zrovna tyto dinosauří a páni, tolik času, kolik jsme s nimi strávili! V sešitu najdete oboustranné obrázky dinosaurů, které můžete domalovat, vystřihnout a dolepit na ně spoustu drobných samolepek (to Adiho pochopitelně bavilo nejvíc). Výsledný výtvor je opravdu moc pěkný. Kromě dinosaurů je lze sehnat i se zvířátky nebo dopravními prostředky. Já je kupuji ve Wiky, takže zkuste kouknout nejdřív tam, pokud je chcete taky vyzkoušet.


7. Samolepkové sešity - pokud potřebujete dítko zabavit (a že v nemocnici teda potřebujete), kupte  si rozhodně nějaké sešity se samolepkami. Třeba v Levných knihách seženete spoustu druhů, tak si vyberte podle toho, co vaše dítě baví - auta, zvířátka, princezny, pohádky apod. Nad čím jsem uvažovala, ale nestihnu už teď nejspíš sehnat, jsou adhezní samolepky - můžete je totiž přesunovat na nová místa a tím je používat znovu a znovu.


8. Dobble - rychlá hra na postřeh, která má více variant a je také ideální do batůžku. Originál je poměrně drahý, proto vám ráda dám tip na výrazně levnější variantu, kterou koupíte v Pepcu za 60 Kč.
Na fotce vidíte srovnání grafiky, vybrat si můžete asi ze zhruba 3 variant.


9. Tablet - jo, nedá se jinak, tablet mi v nemocnici kolikrát zachránil kůži. Nejvíc asi v momenty, kdy se Adi probral z narkózy totálně naštvaný a rozhozený a jediné, co ho zaujalo a zklidnilo, byla možnost zahrát si oblíbenou hru. Připravte se na to, že budete tablet dávat k dispozici asi více, než jste zvyklí nebo byste vůbec chtěli. Ale pobyt v nemocnici je náročný a čas se tam vleče, takže není moc na výběr. Samozřejmě mějte pod kontrolou, jaké hry dítko hraje nebo na co kouká a střídejte to zase s normálními aktivitami, jako pexeso, puzzle atd.


10. Dětská herna - na dětském oddělení by měla být hernička. Ale v jakém bude stavu, to nikdy nevíte dopředu. Třeba takové puzzle - Sheldon by asi vyskočil z kůže. Téměř v každém, které jsme si půjčili a poskládali, nakonec chybělo několik dílků! Proto beru z domova co jde - pexeso, pexetrio, malé hry a klidně i to puzzle v zip-lock sáčku. Prostě to, co nezabere v kufru moc místa a zabaví.


11. Nové hračky z obchodu v nemocnici - nevím, jak to bývá jinde, ale zrovna v Brně je v přízemí nemocnice obchůdek s hračkami, knížkami, hrami a podobně. Kolik já tam nechala peněz! Hrůza. Adi neustále něco chtěl a já neměla pochopitelně srdce ho odmítat, i když jsem se snažila ho směrovat k levnějším a menším věcem. Tak se na to taky připravte....finančně :)


12. Oblíbené dobrůtky a svačinky - třeba ovocné kapsičky, kvalitní čokoláda a klidně nějaký bonbón nebo lízátko. Potěší a zvedne náladu. Pro rodiče bývá na oddělení k dispozici lednice, já pro nás beru většinou i nějaký Pribiňák, jogurt nebo třeba balení šunky. Může se stát, že nemocniční jídlo Adámkovi prostě nechutná, tak mám aspoň nějakou zálohu. A jedna zajímavost - například v Dětské nemocnici v Brně nemá doprovod dítěte první den nárok na stravu. Zvláštní, ale je to tak. Zjistěte si proto předem, jak to ve vašem případě je a připravte si něco i pro sebe!


13. Příbory, malý nožík a plastová miska - využijete je třeba při krájení jablka, pokud ho drobek prostě odmítá jíst v celku.


14. Sluchátka - k tabletu nebo mobilu, abyste mohli večer koukat na film nebo poslouchat hudbu a nerušili ostatní. Must have!


CO NA SPÁNEK?


Spánek je v nemocnici téma. Já jsem vážně trpěla. Jednak máte starosti, jinak byste v nemocnici s dítětem přece nebyli. A pak jste většinou na dětském oddělení a tam dost často děti prostě pláčou. Několikrát jsem zažila, že tam byl hospitalizovaný malý kojenec, bez matky. Takže miminko buď naléhavě plakalo, pak dostalo flašku a únavou na chvíli usnulo. No a poté začalo plakat znovu. Tam se mu bohužel nikdo nějak zvlášť nevěnoval. Mně jako mámě to úplně drásalo nervy, chtělo se mi brečet taky, za to malé miminko i za sebe. Po pár dnech takového “spánku” a společně s tím, co se děje přes den, jsem byla opravdu na konci svých sil. Jenomže jsem tam byla pro Adiho a musela jsem být naprosto vyrovnaná a v dobré náladě.


Proto si nyní pomáhám takto:


15. Maska na oči - pokud jste v noci citliví na světlo, mějte ji s sebou. Někdy budete blízko chodby, kde se svítí. Mnohdy je rušivé i intenzivní světlo z pouličního osvětlení, zvlášť pokud doma máte tmu jako v pytli.

16. Brýle proti modrému světlu - jejich nošení 1,5 hodiny před spánkem pomáhá tomu, aby se tělo připravilo na odpočinek a v noci byl spánek maximálně kvalitní. Druhý den se pak budíte o něco více odpočatí než dříve. Vzhledem k tomu, že večer vás na pokoji nečeká nic moc jiného než koukání do displeje mobilu nebo tabletu, tyto brýle vám opravdu pomohou. Používám je i večer doma.

17. Špunty do uší - tentokrát si je beru s sebou pro případ, že bude opravdu výrazná krize. Nicméně mám trochu pocit, že je nepoužiju. Určitě záleží, s čím tam s dítětem ležíte a jestli si můžete dovolit spát jako “dudek”, zatímco vaše dítě něco nedejbože potřebuje. Takže je to spíš individuální, ale nic nezkazíte, pokud si je alespoň zabalíte s sebou.

18. Kniha - ačkoliv jsem milovník čtení, nebyla jsem v nemocnici nikdy schopna se déle a v klidu soustředit. Knihu si teď sice přibalím, ale přednostně si uložím do mobilu nějaké audioknihy. Společně se sluchátky to bude můj program na večery na pokoji.


MÁTE JEŠTĚ V KUFRU TROCHU MÍSTA?


19. Guma na cvičení - jako vážně??? Nemyslete si, že bych dělala na pokoji sklapovačky nebo kliky o nemocniční topení, ale opravdu hodně mi vadil nedostatek pohybu. Jak se člověk rozsedí, “rozkydne”, nacpe sladkým, které původně kupoval pro potěšení dítěti, že. Tudíž si s sebou beru malou gumu na cvičení. Nezabere místo a dají se s ní nenápadně posilovat stehna, zadek i ruce. Myslím, že právě trocha fyzické námahy bez přemýšlení je to, co dokáže trochu zvednout morálku.


20. Tepláky - naivně jsem si myslela, že jedny, maximálně dvoje tepláky stačí. Ale z nějakého zvláštního důvodu jsem měla denně zašpiněné a pofrflané tepláky já i Adi. Takže my do nemocnice jezdíme s kufrem jako na měsíc i z tohoto důvodu (prostě hodně náhradního oblečení).



BUĎTE PEVNÍ JAKO SKÁLA


Doba strávená v nemocnici je velmi náročná, ale musíte to přežít, nemáte na výběr. Ale jsou některé věci, které vám to mohou usnadnit. Nejdůležitější je totiž to, jak to zvládáte vy. Nemůžete chtít po dítěti, aby s klidem absolvovalo veškerá vyšetření, bolestivé odběry nebo operace, pokud jste z toho sami na zhroucení. Vy musíte být tou oporou. Tím, kdo dítě uklidní právě díky tomu, že sám vyzařuje klid.

ŘÍCT NEBO NEŘÍCT - TO JE OTÁZKA

Mně se osvědčuje nic zbytečně nezamlčovat. Ano, nesděluji zbytečně děsivé detaily, pokud se dějí třeba při operaci pod narkózou a dítě si je neuvědomuje. Ale pokud se mě Adámek zeptá, jestli mu budou brát krev, jestli to či ono bude bolet, řeknu mu pravdu. Zároveň se mu snažím dodat odvahu tím, že budu s ním, uděláme vše pro to, aby to netrvalo dlouho (hodně se předtím napije, pořádně zacvičí rukou, dostane léky, atd.). A také mu vysvětlím, proč je to třeba, co z toho lékaři zjistí. Není nic děsivějšího, než když rodič dítěti tvrdí, že ” To nic nebude, to ani neucítíš.” A pak to přijde :(


AŤ VÁS PROVÁZÍ SÍLA

Takže toto je náš seznam. Záleží, jak staré máte dítě a co ho baví. Přizpůsobte to jemu a snažte se střídat aktivity, které děláte spolu s těmi, kdy něco dělá samo, protože vy taky potřebujete odpočinek. Nezapomínejte na sebe.

Doufám, že nebudete tento seznam nikdy potřebovat. A pokud ano, že vám pomůže zvládnout to víc v pohodě.

No a pokud máte vy nějaký skvělý tip, který mi tu chybí a který bych určitě ocenila, sem s ním! :)
Děkuji a ať jste zdraví!
                                                                Michaela







Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Maminko, nekřič!

  Maminko, nekřič! je kniha, kterou je těžké nějak stručně shrnout. Považuji ji za jednu z těch knih, kterou by měl mít každý rodič, který usiluje o změnu, k dispozici. Ačkoliv se zdá, že téma zvládání emocí je zmíněno téměř všude, málokdy vám získané informace pomohou opravdu něco změnit. A tato kniha je unikátní tím, že toto složité a nepříjemné téma pojímá opravdu komplexně. Od A do Z se tu dozvíte všechno o tom, co se ve vás děje, když jste přetížení emocemi a proč vás primitivní instinkty (zatím stále) nutí dělat a říkat věci, které nechcete. A nejen, že se to dozvíte, ale získáte nástroje, jak to zastavit, jak vnímat své tělo, uklidnit ho a nejednat jako zvíře ale jako milující rodič.  Přijměme, že nejsme dokonalí. Snažíme se vychovávat své děti způsobem, který neznáme, protože naši rodiče nás tak ve většině případů nevychovávali ani vzdáleně. Generace rodičů ignorovaly pocity dětí, neumožňovaly jim mít svůj názor a vyjadřovat negativní emoce. Byli jsme trestáni, když jsme se roz

LEO A YETTI - Pohádky z Nepálu (Michaela Gautam)

Tuto knížku jsem objednávala loni v předprodeji a kluci ji dostali od Ježíška. Na první pohled mě zaujal její netypický formát, ale když jsem ji otevřela, nadchla mě úplně celá! Musím uznat, že tak krásné ilustrace se jen tak nevidí - opravdu klobouk dolů. A o čem je? Příběh vypráví o 6 letém chlapci z Nepálu, Leovi, který bydlí daleko pod horami. Je nejmenší z dětí z vesnice a touží po dobrodružství. Touží vidět sníh na vlastní oči a snad potkat i Yettiho. Rozhodne se tedy vydat na cestu, sbalí si batůžek a začne jeho dobrodružství. Dojde až do hor a když se chce vrátit, zjistí, že zpáteční cesta zapadala sněhem. Od jisté smrti ho zachrání..kdo jiný než Yetti. S chlapcem se spřátelí a během čekání na roztání cesty mu vypráví zajímavé a poučné příběhy. Celá kniha dětem ukazuje nový daleký svět, mísí se v ní příběh s reálnými fakty o životě v Nepálu. Mým klukům se moc líbí a těší se na večerní čtení. Jediné mínus, které mě praštilo do očí, je bohužel chybějící ilustrace na jedné z dvous