ZAČÍNÁ JÍT DO TUHÉHO Ve středu 28.dubna jsme přijeli potřetí. Já poměrně vyděšená, ale smířená se situací. Zase odběry, vyšet ření a druhý den ráno zákrok v narkóze. Nikdy jsem kromě porodů nebyla v nemocnici. Nikdy jsme neměli vážně nemocné dítě a rozhodně nikdy nebyl nikdo z rodiny v narkóze nebo na JIP. Netušila jsem, co nás čeká. Brzo ráno nás měl čekat předoperační odběr krve. Ovšem, když vzbudíte dítě v 6h a můžete mu dát napít jen minimálně, tak lze těžko očekávat, že odběr krve proběhne idylicky. Nechci to dopodrobna popisovat, protože i vzpomínka na jeho utrpení mě bolí. Z toho všeho, co zažil, se řadí neustále opakované odběry krve mezi to nejhorší. ENDOSKOPIE JÍCNU Jedeme na sál :( Těsně před zákrokem Adámek dostal nějaký tzv.”oblbovák”, během pár minut už byl otupělý. Šla jsem s ním až kam to šlo. Doufala jsem, že z a dveřmi sálu, kam jsem nesměla, už je natolik “mimo”, že ho moje nepřítomnost nestresuje. Mohla jsem teď už jenom čekat. Po zhruba půl hodině vyšli doktoři a
Vybírám ty nejzajímavější knihy a píšu na ně recenze, abyste věděli, které stojí za koupi. Chcete mít větší sebevědomí nebo kuráž? Vědět, jak zatočit se špatnými myšlenkami a kritikou? Zajímá vás, jak dosáhnout úspěchu a žít život, který jste si vysnili? Jste tu správně, sledujte můj blog a inspirujte se knihami, které hýbou světem. Třeba pohnou i tím vaším....